Zatímco v průběhu života stromu pomáhá přítomnost vody přenosu živných látek, při spalování je voda ve dřevě na obtíž. Vlhkost musí být nejdříve se ztrátou energie odpařena. Vyšší vlhkost dřeva snižuje jeho výhřevnost a produkuje více dýmu, dehtu, menší plameny. Škodí nejen „krbařskému požitku", ale i životnosti a čistotě krbu. Hlavně ovlivňuje Vaše náklady na topení. Dostatečně vyschlé dřevo je tedy základ. Má-li se snížit vlhkost dřeva z průměrné počáteční vlhkosti 50 až 60% na 15%, musí se z 1 m3 řeziva odpařit asi 150 až 200 kg vody.
Ideální vlhkost dřeva pro většinu krbů a kotlů je 15-20%. Doba schnutí záleží na mnoha faktorech, jako jsou druh dřeviny, roční doba, skladování, velikost polen apod. Měření vlhkosti palivového dřeva BEZ MĚŘENÍ JE PRAKTICKY NEMOŽNÉ URČIT VLHKOST, KTERÁ MÁ ZÁSADNÍ VLIV NA EKONOMIKU VYTÁPĚNÍ. Okem nepoznáte, zda je čerstvé nebo skoro dosušené.
Jedinou možností je poleno rozštípnout a změřit uprostřed vlhkoměrem. My tak činíme při každé objednávce.
Srovnání znázorňuje vztah vlhkosti dřeva a nákladů na topení:
bukové dřevo, přibližné údaje Pokud dům střední velikosti potřebuje na vytápění 42.000 MJ (11.700 kWh), můžeme si vybrat, kolik dřeva na topení spotřebujeme:
- 7 PRMS pokud je obsah vody 50% (výhřevnost 8 MJ/kg) - ČERSTVÉ
- 6 PRMS pokud je obsah vody 35% (výhřevnost 11 MJ/kg) - TÉMĚŘ SUCHÉ
- 5 PRMS pokud je obsah vody 20% (výhřevnost 14 MJ/kg) - SUCHÉ PALIVOVÉ DŘEVO
